Náš mikrobiom je složitý ekosystém mikroorganismů, které žijí na našem i v našem těle. Tyto mikroorganismy zahrnují bakterie, viry, houby a další mikroby. Největší počet z nich jej v trávicím traktu, konkrétně ve střevech, ale i na kůži, v ústech, na genitáliích a dalších částech těla.
Skladba a rozmanitost mikrobiomu
Každý člověk má unikátní mikrobiom. Ten je výsledkem kombinace genetiky, stravy, prostředí a životního stylu. Obsahuje triliony mikroorganismů. Odhaduje se, že na jednoho hostitele připadá asi 1,3 mikrobiálních buněk na každou lidskou buňku. Rozmanitost mikroorganismů je klíčová pro zdraví. Různé druhy plní různé funkce.
Funkce mikrobiomu
Mikrobiom plní mnoho důležitých funkcí zásadních pro vitalitu. Pomáhá rozkládat složité sacharidy a vlákninu, které by jinak byly pro lidský organismus nestravitelné, zlepšuje trávení i vstřebávání živin. Některé střevní bakterie syntetizují vitamíny, jako je například vitamín K a některé vitamíny skupiny B. Mikrobiom je ochranou před patogenními mikroorganismy, zabraňuje jejich přemnožení a potenciálním infekcím. Hraje klíčovou roli ve vývoji a regulaci imunitního systému, pomáhá v rozpoznávání i neutralizaci patogenů a podporuje toleranci vůči neškodným mikroorganismům.
Posílení vitality i obranyschopnosti
Vyvážený mikrobiom je úzce spojen s dobrým zdravotním stavem, zatímco dysbióza neboli nerovnováha mikrobiomu, je spojena s řadou potíží, včetně obezity, diabetu, zánětlivých onemocnění střev, kardiovaskulárních chorob i duševních poruch.
Propojení mezi střevním mikrobiomem a mozkem
Spojení mezi střevním mikrobiomem a mozkem vytváří komunikační síť zahrnující nervové, endokrinní a imunologické mechanismy. Ty umožňují obousměrnou komunikaci mezi trávicím traktem a centrálním nervovým systémem. Mikrobiom proto může značnou měrou ovlivňovat naši náladu a emoce. Až 90 % serotoninu, neurotransmiteru známého jako hormon štěstí, je produkováno ve střevech.
Střevní bakterie, jako je Lactobacillus a Bifidobacterium, mohou produkci serotoninu pozitivně ovlivňovat. Dysbióza, tedy nerovnováha ve střevním mikrobiomu, může být spojena s depresemi a úzkostmi a vznikají zánětlivé reakce, které ovlivňují mozek. Kyselina máselná, mastná kyselina s krátkým řetězcem produkovaná některými bakteriemi, má navíc protizánětlivé účinky a může ovlivňovat naši funkci mozku.
Jak pečovat o svůj mikrobiom
Pro udržení mikrobiomu v rovnováze a podpoření růstu probiotických bakterií se doporučuje konzumace pestré stravy, vlákniny a fermentovaných produktů. Pomůže i omezení antibiotik, pravidelná fyzická aktivita, dostatek spánku a snížení stresu. Doplňování probiotik přispěje k prevenci nemocí, zlepšení vitality i duševního zdraví.